Daňové úroky z prodlení

27.08.2018


Daňové úroky z prodlení

Pokud není daň uhrazena včas, tak je tento prohřešek sankcionován úrokem z prodlení podle daňového řádu, který se uplatňuje od pátého pracovního dne následujícího po dni splatnosti daně.

Prvé čtyři pracovní dny po splatnosti daně se sice netrestají úrokem z prodlení, avšak o daňovém subjektu platícím daň v tomto tolerančním období nelze tvrdit, že si řádně plně své daňové povinnosti.

Pro uplatnění úroku z prodlení je rozhodující den, kdy byla daň připsána na účet finančního úřadu (tento den je totiž považován za den platby daně). Je-li tedy daň splatná např. v pondělí a na účet finančního úřadu je připsána až následující pondělí, tak se za poslední den (tento den je pátým pracovním dnem po dni splatnosti) uplatní úrok z prodlení.

Výše úroku z prodlení závisí na repo sazbě ČNB a za prodlení spadající do 2. pololetí 2018 činí 15 % ročně - viz praktická informace Repo sazba ČNB a výše úroků z prodlení. Pokud by tedy byla v 2. pol. 2018 uhrazena daň 100 000 Kč až 30. kalendářní den po splatnosti (pátý pracovní den následující po dni splatnosti, počínaje kterým se uplatňuje úrok z prodlení, připadl na sedmý kalendářní po splatnosti a proto se úrok z prodlení uplatní za 24 dnů), tak by úrok z prodlení činil 987 Kč (24 x 15 %/365 x 100 000). Při výpočtu úroku z prodlení se za rok považuje 365 dnů (§ 146 daňového řádu).

Pokud by úrok z prodlení za jedno zdaňovací období resp. za kalendářní rok u jednorázově placených daní nepřesáhl v úhrnu 200 Kč, tak se nepředepíše.

Úroky z prodlení podle daňového řádu jsou v praxi považovány za "nesmluvní sankci", která je podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o daních z příjmů daňově neuznatelná i v případě, je-li uhrazena. Tento názor vychází z úpravy daňových sankcí před změnou zákona o správě daní a poplatků od 1.1.2007 a je otázkou, zda se úroky z prodlení uvedené v § 24 odst. 2 písm. zi) zákona o daních z příjmů (smluvní pokuty, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, penále a jiné sankce ze závazkových vztahů, jen pokud byly zaplaceny) doopravdy týkají pouze úroků z prodlení ze závazkových vztahů nebo zda se týkají jakýchkoliv úroků z prodlení včetně úroků z prodlení podle daňového řádu (potom by je bylo možné v okamžiku zaplacení jako daňový výdaj uplatnit).

Daňový řád upravuje úroky z prodlení v § 252 a 253:

§ 252

1) Daňový subjekt je v prodlení, neuhradí-li splatnou daň nejpozději v den její splatnosti.

2) Daňovému subjektu vzniká povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do dne platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Pokud je pro daň stanoven náhradní den splatnosti, běží úrok z prodlení počínaje pátým pracovním dnem následujícím po původním dni její splatnosti.

3) Úrok z prodlení je splatný dnem, ve kterém jsou splněny zákonné podmínky pro jeho vznik, a na osobním daňovém účtu se předepisuje nejpozději do desátého dne po skončení měsíce následujícího po měsíci, ve kterém uplynul den jeho splatnosti. Před tímto dnem se předepíše na osobním daňovém účtu zejména v případě, že je nedoplatek, ze kterého vzniká úrok z prodlení, vymáhán, nebo pokud byl tento úrok uhrazen, nebo pro zjištění vratitelnosti přeplatku.

4) Úrok z prodlení u záloh se uplatní do dne splatnosti zálohované daně.

5) Je-li nejasná platba po vyjasnění zaevidována na osobní daňový účet s účinností ke dni, kdy byla vykonána, správce daně ke dni zaevidování tyto účinky na úrok z prodlení na osobním daňovém účtu, kde je tato platba evidována, vypořádá.

6) Správce daně může daňový subjekt vyrozumět o předpisu úroku z prodlení platebním výměrem kdykoliv, vyžaduje-li to stav osobního daňového účtu daňového subjektu.

§ 253

1) Úrok z prodlení se nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost jej uhradit, nepřesáhne-li v úhrnu u jednoho druhu daně u jednoho správce daně za jedno zdaňovací období nebo za jeden kalendářní rok u jednorázových daní částku 200 Kč.

2) Ode dne smrti zůstavitele do dne skončení řízení o pozůstalosti nevzniká úrok z prodlení u nedoplatku vzniklého v důsledku porušení daňové povinnosti zůstavitele.

3) U nedoplatků na příslušenství daně a na peněžitém plnění placeném v rámci dělené správy úrok z prodlení nevzniká.

Současná koncepce úroku z prodlení byla zavedena od 1.1.2007 (tehdy v § 63 zákona o správě daní a poplatků); podle zákona o správě daní a poplatků (do 31.12.2010) se však za den platby daně považoval již den odepsání platby z účtu daňového subjektu a úrok z prodlení se uplatňoval již od prvého dne prodlení.