Průměrná mzda 2022 - 2023 - 2024
Průměrná mzda 2022 - 2023 - 2024
Průměrná mzda ovlivňuje celou řadu důležitých parametrů - např. u OSVČ výši minimálních záloh na pojistné, výši paušální zálohy pro OSVČ v paušálním režimu (viz článek paušální daň). Na průměrné mzdě závisí např. rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (na něj je navázána hranice pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti), hranice progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob atd.
Pro rok 2022 průměrná mzda činila 38.911 Kč. Pro rok 2023 průměrná mzda podle parametrů vyhlášených v nařízení 290/2022 Sb. činí 40.324 Kč, tedy cca o 4 % více než činila průměrná mzda pro rok 2022.
Průměrná mzda pro rok 2024 vychází z údajů vyhlášených v nařízení 286/2023 Sb.:
- všeobecný vyměřovací základ za rok 2022 ve výši 40.638 Kč
- přepočítací koeficient ve výši 1,0819
Z uvedených údajů výše průměrné mzdy pro rok 2024 činí 43.967 Kč, tedy cca o 9 % více než průměrná mzda 2023. Např. částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění tak zůstane pro rok 2024 v současné výši 4.000 Kč.
Stanovení průměrné mzdy
Průměrná mzda pro rok 2023 je odhadem průměrné mzdy za předchozí rok 2022 stanoveným na základě skutečné průměrné mzdy za rok 2021 a skutečného nárůstu průměrné mzdy za 1. pololetí roku 2022.
Průměrná mzda je tedy pro účely důchodového pojištění a také pro řadu dalších předpisů legislativní zkratkou pro očekávanou průměrnou mzdu za předchozí rok.
Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o daních z příjmů uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou. Od 1.1.2021 byla tato definice převzata i do zákona o daních z příjmů (§ 21h).
Výše průměrné mzdy není přímo vyhlašována, ale počítá se z těchto dvou vyhlašovaných statistických údajů:
- všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
- přepočítací koeficient za stejné období.
- všeobecný vyměřovací základ v částce 38 294 Kč
- přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0530.
Všeobecný vyměřovací základ účinný od 1.1.2023 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2021 (jedná se tedy o skutečně zjištěnou průměrnou mzdu roku 2021) a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2022 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ (stanoven z údajů za rok 2021) a koeficientu (stanovený z nárůstu mezd za prvé pololetí 2022) je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2022, ze které se v roce 2023 vychází nejen pro stanovení důchodů, ale i pro řadu dalších účelů.
Parametry ovlivněné průměrnou mzdou
Průměrná mzda ovlivňuje např. hranici pro uplatnění progresivní sazby daně, strop vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (ten v roce 2022 stejně jako v roce 2021 činil 3.500 Kč; v roce 2023 činí 4.000 Kč) a tím pádem i uplatnění srážkové daně u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani.
Z průměrné mzdy se pro OSVČ počítá minimální výše záloh na veřejnoprávní pojištění pro OSVČ. Minimální výši zálohy pro rok 2023 na zdravotní pojištění přitom bylo nutné uplatnit již u zálohy za leden 2023. Minimální výše zálohy na důchodové pojištění platná pro rok 2023 se uplatňuje až od měsíce následujícího po podání přehledu.
| Údaj | Rok 2023-nařízení 290/2022 Sb. | Rok 2022-nařízení 356/2021 Sb. |
|---|---|---|
| Všeobecný vyměřovací základ | 38 294 Kč | 36 119 Kč |
| Přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení | 1,0530 | 1,0773 |
| Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 40 324 Kč (38 294 x 1,0530) |
38 911 (36 119 x 1,0773) |
| Maximální vyměřovací základ - pro pojistné na sociální zabezpečení a zároveň hranice pro progresivní sazbu DPFO (48násobek průměrné mzdy) | 1 935 552 Kč (48 x 40 324) |
1 867 728 Kč (48 x 38 911) |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) | 4 000 Kč (1/10 x 38 294 x 1,0530) |
3 500 Kč (1/10 x 36 119 x 1,0773) |
| Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 2 944 Kč (29,2 % x 10 081 Kč) |
2 841 Kč (29,2 % x 9 728 Kč) |
| Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 2 722 Kč (13,5 % x 20 162 Kč) |
2 627 Kč (13,5 % x 19 455,50 Kč) |
Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění v roce 2022 činil 3.500 Kč - hranice 3.500 Kč platila i v roce 2021 (viz sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.), od 1.1.2012 do 31.12.2018 rozhodný příjem činil 2.500 Kč (viz sdělení MPSV 410/2011 Sb.) a od 1.1.2019 do 31.12.2020 činil 3.000 Kč (viz sdělení MPSV č. 236/2018 Sb.). V roce 2023 účast na nemocenském pojištění zakládá rozhodný příjem 4.000 Kč.
U příjmů ze závislé činnosti se u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani, srážková daň uplatňuje takto:
- u dohod o provedení práce do měsíčního příjmu 10.000 Kč (v roce 2023 stejně jako tomu bylo v roce 2022)
- u ostatních druhů příjmů do měsíčního úhrnu 4.000 Kč (v roce 2021 a 2022 se jednalo o částku 3.500 Kč)
- pokud měsíční příjem z dohody o provedení práce přesáhne 10.000 Kč nebo měsíční úhrn ostatních druhů příjmů ze závislé činnosti přesáhne čásku 4.000 Kč, je nutné i u zaměstnanců bez prohlášení použít zálohovou daň.
Dalším z údajů vycházejících z průměrné mzdy, které jsou potvrzovány ve Sbírce zákonů Sdělením MPSV, jsou redukční
hranice pro účely nemocenského pojištění - 1. redukční hranice
odpovídá průměrné mzdě, 2. redukční hranice jejímu 1,5násobku, 3.
redukční hranice 3násobku a činí:. Pro rok 2023 tyto údaje činí:
- první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1.345 Kč
- druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2.017 Kč
- třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 4.033 Kč
Od redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění zákoník práce v § 192 odst. 2 odvozuje hodinové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (denní redukční hranice pro nemocenské se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru). Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti pro rok 2023 činí:
- 1. hodinová redukční hranice 235,38 Kč
- 2. hodinová redukční hranice 352,98 Kč
- 3. hodinová redukční hranice 705,78 Kč.
Výše průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění přímo ovlivňuje redukční hranice pro zápočet osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu
- 44 % průměrné mzdy (1. redukční hranice) a 400 % průměrné mzdy (2.
redukční hranice); do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně),
zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % a k částce nad
druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
Přehled redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu:
- 1. redukční hranice pro rok 2023 činí 17.743 Kč
- 2. redukční hranice pro rok 2022 činí 161.296 Kč