Průměrná mzda 2022 - 2023

29.09.2022

Průměrná mzda 2022 - 2023

Průměrná mzda ovlivňuje celou řadu důležitých parametrů - např. u OSVČ  výši minimálních záloh na pojistné, výši paušální zálohy pro OSVČ v paušálním režimu (viz článek  paušální daň). Na průměrné mzdě závisí např. rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (na něj je navázána hranice pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti), hranice progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob atd.

Pro rok 2022 průměrná mzda činí 38.911 Kč. Pro rok 2023 průměrná mzda podle parametrů vyhlášených v nařízení 290/2022 Sb. bude činit 40.324 Kč, tedy cca o 4 % více než činí průměrná mzda pro rok 2022.

Stanovení průměrné mzdy

Průměrná mzda 2023 není skutečnou průměrnou mzdou roku 2023, ale jejím odhadem. Skutečná průměrná mzda roku 2023 může být známa až po skončení roku 2023. Průměrná mzda 2023 je však v prvé řadě stanovena pro určení výše důchodů přiznávaných od 1.1.2023 a proto se nejedná o skutečnou průměrnou mzdu za rok 2023, ale o předpokládanou průměrnou mzdu roku 2023. Průměrná mzda je tedy pro účely důchodového pojištění a také pro řadu dalších předpisů legislativní zkratkou pro očekávanou průměrnou mzdu.

Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o daních z příjmů uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou. Od 1.1.2021 byla tato definice převzata i do zákona o daních z příjmů (§ 21h). 

Výše průměrné mzdy není přímo vyhlašována, ale počítá se z těchto dvou vyhlašovaných statistických údajů:

  • všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
  • přepočítací koeficient za stejné období.
S účinností od 1.1.2023 (tedy pro rok 2023) jsou uvedené veličiny stanoveny nařízením vlády č. 290/2022 Sb. takto:
  • všeobecný vyměřovací základ v částce 38 294 
  • přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0530.

Všeobecný vyměřovací základ účinný od 1.1.2023 (určující průměrnou mzdu roku 2022) je stanoven na základě statistických údajů za rok 2021 a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2022 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ (stanoven z údajů za rok 2021) a koeficientu (stanovený z nárůstu mezd za prvé pololetí 2022) je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2023, ze které se v roce 2023 bude vycházet nejen pro stanovení důchodů, ale i pro řadu dalších účelů.

Parametry ovlivněné průměrnou mzdou

Průměrná mzda ovlivňuje např. hranici pro uplatnění progresivní sazby daně, strop vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění, měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (ten v roce 2022 stejně jako v roce 2021 činí 3.500 Kč; v roce 2023 bude činit 4.000 Kč) a tím pádem i uplatnění srážkové daně u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani.

Z průměrné mzdy se pro OSVČ počítá minimální výše záloh na veřejnoprávní pojištění pro OSVČ. Minimální výši zálohy pro rok 2023 na zdravotní pojištění přitom bude nutné uplatnit již u zálohy za leden 2023. Minimální výše zálohy na důchodové pojištění platná pro rok 2023 se uplatní až od měsíce následujícího po podání přehledu.

Údaj Rok 2023-nařízení 290/2022 Sb. Rok 2022-nařízení 356/2021 Sb.
Všeobecný vyměřovací základ 38 294 Kč 36 119 Kč
Přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení 1,0530 1,0773
Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) 40 324 Kč

(38 294 x 1,0530)

38 911

(36 119 x 1,0773)

Maximální vyměřovací základ - pro pojistné na sociální zabezpečení a zároveň hranice pro progresivní sazbu DPFO (48násobek průměrné mzdy) 1 935 552 Kč

(48 x 40 324)

1 867 728 Kč

(48 x 38 911)

Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) 4 000 Kč

(1/10 x 38 294 x 1,0530)

3 500 Kč

(1/10 x 36 119 x 1,0773)

Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z 1/4 průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) 2 944 Kč

(29,2 % x 10 081 Kč)

2 841 Kč

(29,2 % x 9 728 Kč)

Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) 2 722 Kč

(13,5 % x 20 162 Kč)

2 627 Kč

(13,5 % x 19 455,50 Kč)

Rozhodný příjem pro účast na nemocenském pojištění v roce 2022 činí 3.500 Kč - hranice 3.500 Kč platila i v roce 2021 (viz sdělení MPSV č. 436/2020 Sb.), od 1.1.2012 do 31.12.2018 rozhodný příjem činil 2.500 Kč (viz sdělení MPSV 410/2011 Sb.) a od 1.1.2019 do 31.12.2020 činil 3.000 Kč (viz sdělení  MPSV č. 236/2018 Sb.). V roce 2023 bude účast na nemocenském pojištění zakládat rozhodný příjem 4.000 Kč.

U příjmů ze závislé činnosti se u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani, srážková daň uplatňuje takto:

  • u dohod o provedení práce do měsíčního příjmu 10.000 Kč (v roce 2022 i v roce 2023)
  • u ostatních druhů příjmů do měsíčního úhrnu 3.500 Kč v roce 2022 resp. 4.000 Kč od ledna 2023
  • pokud měsíční příjem z dohody o provedení práce přesáhne 10.000 Kč nebo měsíční úhrn ostatních druhů příjmů ze závislé činnosti přesáhne v roce 2022 čásku 3.500 Kč, je nutné i u zaměstnanců bez prohlášení použít zálohovou daň.

Dalším z údajů vycházejících z průměrné mzdy, které jsou potvrzovány ve Sbírce zákonů Sdělením MPSV, jsou redukční hranice pro účely nemocenského pojištění - 1. redukční hranice odpovídá průměrné mzdě, 2. redukční hranice jejímu 1,5násobku, 3. redukční hranice 3násobku a činí:. Pro rok 2023 tyto údaje činí:

  • první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1.345 Kč 
  • druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2.017 Kč
  • třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 4.033 Kč

Od redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění zákoník práce v § 192 odst. 2 odvozuje hodinové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy při pracovní neschopnosti (denní redukční hranice pro nemocenské se vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru). Redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti pro rok 2022 činí:

  • 1. hodinová redukční hranice 227,15 Kč (235,38 Kč pro rok 2023)
  • 2. hodinová redukční hranice 340,55 Kč (352,98 Kč pro rok 2023)
  • 3. hodinová redukční hranice 681,10 Kč (705,78 Kč pro rok 2021).

Výše průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění přímo ovlivňuje redukční hranice pro zápočet osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu - 44 % průměrné mzdy (1. redukční hranice) a 400 % průměrné mzdy (2. redukční hranice); do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně), zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % a k částce nad druhou redukční hranicí se nepřihlíží.

Přehled redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu:

  • 1. redukční hranice pro rok 2022 činí 17.121 Kč (17.743 Kč pro rok 2023) 
  • 2. redukční hranice pro rok 2022 činí 155.644 Kč (161.296 Kč pro rok 2023)