Úroky z prodlení

26.08.2018

Úroky z prodlení

Pokud není věřiteli uhrazena peněžitá pohledávka ve splatnosti, náleží mu úrok z prodlení.  V případě pohledávky mezi podnikateli (nebo mezi podnikatelem a veřejným zadavatelem), náleží věřiteli navíc minimální výše nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1200 Kč (viz článek Paušální náhrada za vymáhání pohledávky). Tento článek je věnován úrokům z prodlení podle občanského zákoníku, které se uplatňují ve smluvních vztazích. Úrokům z prodlení podle daňového řádu, které se uplatňují při opožděné úhradě daně je věnován článek Daňové úroky z prodlení.

Úrok z prodlení náleží automaticky, i když není smluvně ujednán. Není-li výše úroků dohodnuta smluvními stranami odchylně, náleží v zákonné výši závislé na reposazbě ČNB (u prodlení vzniklého v druhém pololetí 2018 ve výši 9,00 % p.a.). Pokud je výše úroků dohodnuta odchylně od zákonných úroků, má tato dohoda smluvních stran přednost.

U prodlení vzniklého v druhém pololetí 2018 úrok z prodlení činí 9,00 % p.a.; vývoj repo sazby a tomu odpovídající změny úroků z prodlení podle ObčZ (a také úroků z prodlení pro daňové účely) naleznete v praktické informaci Reposazba ČNB a výše úroků z prodlení.

Od 1.1.2014 jsou úroky z prodlení stanoveny prováděcím nařízením k občanskému zákoníku č. 351/2013 Sb. Toto prováděcí nařízení bylo sice novelizováno od 1.1.2018, ale úprava úroků z prodlení nijak změněna nebyla. Podle prováděcího nařízení platí:

§ 2

Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

V otázce úroků z prodlení navazuje prováděcí nařízení na § 1970 občanského zákoníku:

Po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

Právní úprava úroků z prodlení od 1.1.2014 je obdobná právní úpravě účinné do 31.12.2013 podle prováděcího nařízení 142/1994 Sb. - tehdy ovšem byla pro nepodnikatelské vztahy závazná (nebylo možné se od ní odchýlit) a pro nájemní vztahy uzavřené podle občanského zákoníku se namísto úroku z prodlení použil poplatek z prodlení (2,5 promile dlužné částky, nejméně však 25 Kč za každý i započatý měsíc prodlení); od 1.1.2014 byl poplatek z prodlení bez náhrady zrušen. V minulosti docházelo k těmto změnám v právní úpravě úroků z prodlení:

  • před 1.7.2010 se stanovil ve výši repo sazby platné vždy na začátku příslušného kalendářního pololetí zvýšené o 7 p.b.; pokud tedy docházelo ke změně repo sazby, byl úrok z prodlení za jednotlivá pololetí různý.
  • od 1.7.2010 se nadále stanovil ve výši reposazby ČNB zvýšené o 7 procentních bodů, byl však navázán na repo sazbu ČNB platnou k poslednímu dni kalendářního pololetí předcházejícího začátku prodlení; při prodlení od 1.7.2010 tedy platí, že (pokud není smluvně ujednáno něco jiného) úrok z prodlení je za celou dobu prodlení stejný, i když případně dochází pro jednotlivá kalendářní pololetí ke změnám reposazby ČNB
  • od 1.7.2013 se k reposazbě ČNB připočítává 8 procentních bodů
  • od 1.1.2014 bylo prováděcí nařízení 142/1994 Sb. nahrazeno současným nařízením 351/2013 Sb., které převzalo úpravu účinnou od 1.7.2013 s drobnou změnou, že rozhodující je repo sazba ČNB platná na začátku kalendářního pololetí