Novinky v účetnictví

29.02.2024

Přehled

Základní informace k účetnictví jsou zveřejněny na webu finanční správy.

S účinností od 1.1.2024 byl konsolidačním balíčkem 2024 novelizován také zákon o účetnictví, a to především pokud jde o možnost účtovat v zahraniční měně a o novou definice obratu.

Na novelizaci zákona o účetnictví od 1.1.2024 navazuje také novelizace prováděcí vyhlášky k zákonu o účetnictví pro podnikatele č. 500/2002 Sb. - tato novelizace byla provedena vyhláškou č. 443/2023 Sb. Součástí novelizace prováděcí vyhlášky je také zúžení definice čistého obratu.

Podle zákona o účetnictví účinného do 31.12.2023 se při určení obratu vycházelo z výše výnosů snížené o prodejní slevy.

Od 1.1.2024 se při určení obratu vychází z výše výnosů z prodeje výrobků a zboží a z poskytování služeb. Tuto obecnou definici prováděcí vyhláška vymezuje jako výnosy, na kterých je založen obchodní model účetní jednotky - již se tedy nejedná o součet všech výnosů.

Aktuálním změnám účetních předpisů byl věnován 104 díl podcastu O daních ze dne 23.1.2024. Dostupné také na Apple podcast (iTunes), Spotify, Google Podcasts nebo Anchor

Nová pravidla pro kategorizaci účetních jednotek

Dne 21. prosince 2023 byla v Úředním věstníku Evropské unie zveřejněna směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2023/2775 ze dne 17. října 2023, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU, pokud jde o úpravy kritérií velikosti pro mikropodniky a malé, střední a velké podniky nebo skupiny. Směrnice 2023/2775 je dostupná ZDE.

Tato směrnice navyšuje limity pro kategorizaci účetních jednotek, pokud jde o aktiva a čistý obrat o cca 25 %; limit počtu zaměstnanců směrnice nemění.

V návaznosti na nová EU pravidla by se nové limity pro kategorizaci účetních jednotek měly použít zpětně pro období roku 2024 - pravděpodobně tedy bude ještě během roku 2024 novelizován stávající zákon o účetnictví. 

Nový zákon o účetnictví

V roce 2022 byl předložen do vnějšího připomínkového řízení návrh nového zákona o účetnictví, který MF komentovalo ZDE. Připomínkové řízení bylo ukončeno na počátku roku 2024 a 15. resp. 16. ledna 2024 byl předložen návrh zákona, kterým by se 7. března měla zabývat Legislativní rada vlády a následně by jej měla projednávat vláda - návrh je dostupný ZDE.

Nový zákon o účetnictví a především navazující legislativní změny (jednak prováděcí předpisy k zákonu o účetnictví, jednak promítnutí změn do zákona o daních z příjmů) by mohl být schválen nejdříve v polovině roku 2024 - za tohoto předpokladu by nový zákon o účetnictví mohl být účinný již od roku 2025.

Do návrhu nového zákona o účetnictví se promítají také myšlenky obsažené v interpretacích Národní účetní rady - např. pokud jde o účtování kursových rozdílů k zálohám v cizích měnách, což byl důležitý zásadní praktický problém řešený zejména během roku 2022 , jehož řešení mělo být promítnuto do účetní závěrky roku 2022 a změně účtování od roku 2023 (viz níže).

Postup neúčtování kursových rozdílů k zálohám, které nepředstavují budoucí peněžní (jsou spojeny s nepeněžním plněním), odpovídá i návrhu nového zákona o účetnictví, podle kterého:

Aktiva a dluhy, které představují pevné nebo předem stanovené budoucí toky peněžních prostředků v měně odlišné od měny účetnictví, a související opravné položky sleduje účetní jednotka v účetním systému i v této měně.


Kurzovým rozdílům k zálohám v cizích měnách byl věnován podcast O daních dne 16.5.2022 (od 7 min 37s). Dostupné také na Apple podcast (iTunes), Spotify, Google Podcasts nebo Anchor

Změnám zákona o účetnictví od 1.1.2024 předcházely změny účinné k 1.1.2021 - především byla daňovým balíčkem 2021 (zákon 609/2021 Sb.) zavedena možnost zveřejnění účetní závěrky prostřednictvím přiznání k dani z příjmů právnických osob. Dále novelou zákona o obchodních korporacích č. 33/2020 Sb. byla limitace rozdělování zisku, pokud jsou v aktivech vykazovány náklady na vývoj (§ 28 odst. 7 zákona o účetnictví do 31.12.2020) přesunuta do zákona o obchodních korporacích (§ 40 zákona o obchodních korporacích).

K rozsáhlejším změnám v oblasti účetnictví došlo od roku 2016 - např. byla zavedena kategorizace účetních jednotek a např. účetní jednotky kategorie mikro či malá nemusí zveřejňovat výkaz zisku a ztráty (výsledovku). Tyto změny Finanční správa komentovala ZDE.

Kurzové rozdíly k zálohám v cizí měně

Národní účetní rada se v interpretacích I-43 (Poskytnuté zálohy v cizí měně) ze dne 19.10.2020 a I-47 (Přijaté zálohy v cizí měně ze dne 31.1.2022) vyjádřila k běžné účetní praxi účtování záloh v cizích měnách. Běžná účetní praxe byla následující:

  • poskytnuté zálohy byly automaticky považovány za pohledávky
  • přijaté zálohy byly automaticky považovány za závazky.

Uvedený pohled má vliv na:

  • vykázání záloh v účetní závěrce
  • ocenění záloh
  • zúčtování záloh

Národní účetní rada nepovažuje dřívější běžnou praxi za správnou, avšak finanční správa s účetním názorem NÚR v dané věci nesouhlasila. Tento odlišný pohled potvrdil soudní spor, který byl nejdříve řešen krajským soudem a následně Nejvyšším správním soudem - rozhodnutí Krajského soudu v Ústí n. Labem sp. zn. 15 Af 84/2017 - 58 ze dne 28.4.2021 a rozhodnutí NSS sp. zn. 4 Afs 170/2021 - 35 ze dne 14.2.2022.

Rozhodnutí krajského soudu i NSS v podstatě potvrzují správnost účetního postupu dle interpretací NÚR k poskytnutým resp. přijatým zálohám - předmětem sporu byla sice jen dílčí část účetních problémů řešených těmito interpretacemi (ocenění záloh poskytnutých na pořízení dlouhodobého majetku k rozvahovému dni a s tím související otázka vzniku kurzového rozdílu), avšak ze závěru obou soudů, že poskytnuté zálohy nelze paušálně z účetního pohledu považovat za pohledávky, logicky plyne i správnost postupu dle interpretace k přijatým zálohám a především použití obou interpretací i v dalších souvislostech (konkrétně postup v průběhu účetního období a ocenění plnění, ke kterému se poskytnuté či přijaté zálohy vztahují).

Postup podle interpretací má v případě používání pevného ročního kurzu tyto dopady (pokud jde o obvyklé zálohy - tedy zálohy, které nelze dle judikatury považovat za pohledávky):

  • nepřeceňování záloh k rozvahovému dni, tj. neúčtují se kurzové rozdíly
  • poskytnutá záloha na služby není vykázána jako pohledávka (účtová skupina 31), ale jako náklad příštích období (účtová skupina 38) - v tomto ohledu mění interpretace pohled i na zálohy v Kč
  • poskytnutá záloha na pořízení dlouhodobého majetku či na pořízení zásob je vykázána v rámci účtové třídy pro dlouhodobý majetek (účtová skupina 05) resp. pro zásoby (účtová skupina 15) - v tomto bodě se obecně neliší postup dle dřívější běžné praxe od postupu dle interpretací
  • přijatá záloha není vykázána jako závazek (účtová skupina 32), ale jako výnos příštích období (účtová skupina 38) - v tomto ohledu mění interpretace pohled i na zálohy v Kč
  • ocenění následně uskutečněného plnění, na které byla záloha poskytnuta, kurzem použitým v období poskytnutí resp. přijetí zálohy.

PŘÍKLAD

Účetní jednotka používá pevný roční kurz (26,245 Kč/EUR v roce 2021 a 24,860 Kč/EUR v roce 2022) a poskytla v roce 2021 zálohu na pořízení zboží 100 000 EUR. Při sestavení účetní závěrky se předpokládá, že zboží bude dodáno podle smlouvy. Zboží je pořízeno v roce 2022 a dodavatel fakturuje cenu za zboží 110 000 EUR, při zohlednění zálohy tedy doplatek 10 000 EUR.

a) dřívější běžná praxe

Záloha byla považována za pohledávku a proto:

  • k rozvahovému dni byl proveden přepočet hodnoty zálohy z hodnoty 2.624.500 Kč na hodnotu 2.486.000 Kč a byla zaúčtována kurzová ztráta 138.500 Kč

31.12.2021 ... 138.500 Kč ... 56 MD / 15 Dal

  • k datu pořízení zboží byla záloha (oceněná částkou 2.486.000 Kč) považována za pohledávku a tudíž započtena na celkovou kupní cenu - zásoby tak budou oceněny kurzem 24,860 Kč/EUR

2022 ... 2.734.600 (11.000 x 24,86) ...13 MD / 32 Dal

2022 ... zúčtování zálohy 2.486.000 Kč ... 32 MD / 15 MD

b) postup dle interpretace

Záloha nebyla považována za pohledávku a proto:

  • k rozvahovému dni nebyl proveden přepočet hodnoty zálohy a tato je vykázána v závěrce 2021 v hodnotě 2.624.500 Kč; výsledek hospodaření roku 2021 tak není ovlivněn kurzovou ztrátou 138.500 Kč
  • k datu pořízení není záloha považována za pohledávku a tudíž není započtena na celkovou kupní cenu; jako závazek je tak zaúčtován jen doplatek kupní ceny - zásoby tak budou oceněny částečně kurzem 24,860 Kč/EUR (část odpovídající doplatku) a částečně kurzem 26,245 Kč/EUR (kurz zálohy). Ocenění zásob tak odpovídá částce, kterou účetní jednotka za zboží zaplatila a kterou ještě musí k datu pořízení doplatit.

2022 ... 248.600 (1.000 x 24,86) ...13 MD / 32 Dal

2022 ... zúčtování zálohy 2.624.500 Kč ... 13 MD / 15 Dal

Příklad ukazuje, že přechod na účtování dle interpretace se netýká pouze účtování k rozvahovému dni, ale i účtování v průběhu účetního období, kdy jsou zálohy zúčtovány. Použití interpretace již k 31.12.2021 by znamenalo její použití i pro zúčtování záloh od počátku účetního období roku 2022. Interpretace Národní účetní rady k přijatým zálohám však byla přijata až 31.1.2022 (bylo by nelogické použití jen jedné z uvedených interpretací) a o kasační stížnosti (ve které finanční správa zastávala postup podle dřívější běžné praxe) NSS rozhodl až 14.2.2022. Pokud tedy účetní jednotka změnila postup účtování až na základě rozhodnutí soudu z roku 2022 (do té doby vycházela z dříve prezentovaného názoru finanční správy), promítla změnu poprvé při sestavení účetní závěrky 2022 (neúčtování kurzových rozdílů) a poprvé při zúčtování záloh v průběhu roku 2023. U účetních jednotek účtujících v hospodářském roce však bylo vhodné použití interpretací již v závěrce hospodářského roku končícího 28.2.2022 a při účtování v následujícím hospodářském roce započatém 1.3.2022.

Zveřejnění účetní závěrky

Novinkou daňového přiznání za rok 2021 byla možnost jeho prostřednictvím předat účetní závěrku, která je přílohou daňového přiznání, ke zveřejnění ve sbírce listin obchodního rejstříku - viz informace finanční správy z 1.2.2022.

Např. SRO,  podávající daňové přiznání v dubnu a jeho součástí budou údaje z účetní závěrky, která bude do té doby schválena valnou hromadou, může povinnost zveřejnění účetní závěrky splnit prostřednictvím podaného daňového přiznání. Na druhou stranu nic nebrání tomu, aby byla účetní závěrka schválena až po podání daňového přiznání - v tomto případě je vhodné účetní závěrku předat ke zveřejnění přímo obchodnímu rejstříku až po schválení účetní závěrky valnou hromadou.


Podcast "O daních" byl 7.3.2022 zaměřen na účetní závěrku podávanou jako povinnou přílohu přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2021. Dostupné také na Apple podcast (iTunes), Spotify, Google Podcasts nebo Anchor