Průměrná mzda 2026
Průměrná mzda 2026
Tento článek se zabývá průměrnou mzdou, která bude v roce 2026 používána pro účely důchodového pojištění a která ovlivní celou řadu parametrů používaných pro rok 2026 jako je např. hranice pro progresivní zdanění daní z příjmů fyzických osob atd. Nejedná se o skutečnou průměrnou mzdu roku 2026 (ta bude koneckonců známa až po skončení roku 2026) a ani ji nelze zaměňovat s predikcí průměrné mzdy pro rok 2026 používané pro účely stanovení minimální mzdy.
Parametry potřebné pro určení průměrné mzdy pro rok 2026 byly vyhlášeny dne 29.9.2025 - viz aktualita Průměrná mzda 2026.
Průměrná mzda pro rok 2026 bude činit 48.967 Kč. Průměrná mzda pro rok 2025 činí 46 557 Kč - oproti roku 2025 se tedy jedná o cca 5% nárůst průměrné mzdy.
Průměrná mzda primárně ovlivňuje výši důchodů - např. základní výměra důchodu bude v roce 2026 činit 4.900 Kč, tedy o 240 Kč více než v roce 2025.
Průměrná mzda ovlivňuje celou řadu důležitých parametrů - pro účely daní z příjmů je rozhodná pro stanovení progresivní sazby daně z příjmů fyzických osob (DPFO) a od roku 2024 také pro stanovení limitu pro osvobození některých nepeněžních benefitů poskytovaných zaměstnancům.
Hranice pro uplatnění progresivní 23% sazby DPFO byla od roku 2024 snížena na 36násobek průměrné mzdy - za rok 2025 se tedy sazba DPFO 23 % uplatní pro část základu daně přesahujícího 1.676.052 Kč a za rok 2026 pro základ daně nad 1.762.812 Kč. Tato hranice se pochopitelně promítá i do výpočtu záloh ze závislé činnosti - v roce 2025 se 23% sazba uplatňuje při výpočtu zálohy z měsíčního příjmu nad 139.671 Kč , v roce 2026 to bude z měsíčního příjmu nad 146.901 Kč.
U OSVČ průměrná mzda ovlivňuje výši minimálních záloh na pojistné (viz níže) resp. u OSVČ v paušálním režimu výši paušální zálohy (viz článek paušální daň).
Na průměrné mzdě (přesněji řečeno na parametrech, ze kterých se průměrná mzda stanovuje) závisí např. rozhodný příjem pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění (na něj je navázána hranice pro uplatnění srážkové daně z příjmů ze závislé činnosti) atd.
Částka rozhodná pro účast na nemocenském pojištění pro rok 2025 činila 4.500 Kč ( tato částka byla potvrzena sdělením 308/2024 Sb.) a zůstane v platnosti i v roce 2026.
Od 1.1.2025 je na průměrnou mzdu navázána také účast na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce - dosažením měsíčního příjmu 25 % průměrné mzdy. Zatímco v roce 2025 u dohod o provedení práce zakládá účast na nemocenském pojištění dosažení příjmu ve výši 11.500 Kč, v roce 2026 bude tato hranice činit 12.000 Kč - viz sdělení 396/2025 Sb.
Stanovení průměrné mzdy
Průměrná mzda pro rok 2026 je odhadem průměrné mzdy za předchozí rok 2025 stanoveným na základě skutečné průměrné mzdy za rok 2024 a skutečného nárůstu průměrné mzdy za 1. pololetí roku 2025.
Průměrná mzda je tedy pro účely důchodového pojištění a pro účely pojistného na sociální zabezpečení a také pro řadu dalších předpisů legislativní zkratkou pro očekávanou průměrnou mzdu za předchozí rok.
Zákony o pojistném na sociální zabezpečení i o pojistném na zdravotní pojištění, zákon o důchodovém pojištění a zákon o daních z příjmů uvedenou veličinu nazývají průměrnou mzdou. Od 1.1.2021 byla tato definice převzata i do zákona o daních z příjmů (§ 21h).
Výše průměrné mzdy není přímo vyhlašována, ale počítá se z těchto dvou vyhlašovaných statistických údajů:
- všeobecný vyměřovací základ (VVZ) za kalendářní rok předcházející o 2 roky rok přiznání důchodu
- přepočítací koeficient za stejné období.
- všeobecný vyměřovací základ v částce 46 278 Kč
- přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení ve výši 1,0581.
Všeobecný vyměřovací základ účinný od 1.1.2026 je stanoven na základě statistických údajů za rok 2024 (jedná se tedy o skutečně zjištěnou průměrnou mzdu roku 2024) a přepočítací koeficient je stanoven na základě statistických údajů za prvé pololetí roku 2025 a vyjadřuje nárůst průměrných mezd za toto období. Součin VVZ (stanoven z údajů za rok 2024) a koeficientu (stanovený z nárůstu mezd za prvé pololetí 2025) je předpokládanou průměrnou mzdou za rok 2025, ze které se v roce 2026 bude vycházet nejen pro stanovení výše důchodů, ale i pro řadu dalších účelů.
Parametry ovlivněné průměrnou mzdou
Měsíční příjem zakládající účast zaměstnanců na nemocenském pojištění v roce 2026 stejně jako v roce 2024 činí 4.500 Kč (pro roky 2023 a 2024 činil 4.000 Kč); tato částka ovlivňuje i uplatnění srážkové daně u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani.
Z průměrné mzdy se pro OSVČ počítá minimální výše záloh na veřejnoprávní pojištění pro OSVČ. Minimální výši zálohy pro rok 2026 přitom musí OSVČ zohlednit již při platbě zálohy za leden 2026, a to nejen pokud jde o zálohu na zdravotní pojištění, ale i pokud jde o zálohu na důchodové pojištění.
| Údaj | Rok 2025-nařízení 282/2024 Sb. | Rok 2026-nařízení 365/2025 Sb. |
|---|---|---|
| Všeobecný vyměřovací základ | 43 682 Kč | 46 278 Kč |
| Přepočítací koeficient pro účely důchodového zabezpečení | 1,0658 | 1,0581 |
| Průměrná mzda (zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 46 557 Kč (43 682 x 1,0658) |
48 967 (46 278 x 1,0581) |
| Maximální vyměřovací základ - pro pojistné na sociální zabezpečení (48násobek průměrné mzdy) | 2 234 736 Kč (48 x 46 557) |
2 350 416 Kč (48 x 48 967) |
| Měsíční příjem zaměstnanců zakládající účast na nemocenském a tím i na důchodovém pojištění (1/10 průměrné mzdy zaokrouhlená na 500 Kč dolů) | 4 500 Kč (1/10 x 43 682 x 1,0658) |
4 500 Kč (1/10 x 46 278 x 1,0581) |
| Minimální záloha na pojistné na důchodové pojištění pro OSVČ s hlavní činností (29,2 % z 25 % průměrné mzdy zaokrouhlené na celé Kč nahoru, zaokrouhleno na celé Kč nahoru – platí jen pro začínající podnikatele, jinak se stanoví pro rok 2026 z 40 % a pro rok 2025 z 35 % průměrné mzdy) | 3 399 Kč (29,2 % x 11 640 Kč) resp. 4 759 Kč(29,2 % x 16 295) |
3 575 Kč (29,2 % x 12 242 Kč) resp. 5 720 Kč (29,2 % x 19 587) |
| Minimální záloha na pojistné na zdravotní pojištění pro OSVČ (13,5 % z 1/2 poloviny průměrné mzdy, zaokrouhleno na celé Kč nahoru) | 3 143 Kč (13,5 % x 23 278,50 Kč) |
3 306 Kč (13,5 % x 24 483,50 Kč) |
Účast na nemocenském pojištění zakládá rozhodný příjem:
- 4.500 Kč od 1.1.2025 (viz sdělení 308/2024 Sb.) do 31.12.2026
- 4.000 Kč od 1.1.2023 (viz sdělení 320/2022 Sb.) do 31.12.2024
- 3.500 Kč pro roky 2021 a 2022
- 3.000 Kč pro roky 2019 a 2020
- 2.500 Kč pro roky 2012 až 2018
U příjmů ze závislé činnosti se u zaměstnanců, kteří nemají podepsáno prohlášení k dani, srážková daň uplatňuje v roce 2025 a 2026 takto:
- u dohod o provedení práce do měsíčního příjmu nedosahujícího v roce 2025 částky 11.500 Kč a v roce 2026 částky 12.000 Kč (viz sdělení 396/2025 Sb.)
- u ostatních druhů příjmů do měsíčního úhrnu nedosahujícího 4.500 Kč
- pokud měsíční příjem z dohody o provedení práce dosáhne v roce 2025 částky 11.500 Kč resp. v roce 2026 částky 12.000 Kč nebo měsíční úhrn ostatních druhů příjmů ze závislé činnosti dosáhne částku 4.500 Kč, je nutné i u zaměstnanců bez prohlášení použít zálohovou daň.
Dalším z údajů vycházejících z průměrné mzdy, které jsou potvrzovány ve Sbírce zákonů Sdělením MPSV (pro rok 2026 bude příslušné sdělení teprve vyhlášeno), jsou redukční hranice pro účely nemocenského pojištění - 1. redukční hranice odpovídá průměrné mzdě, 2. redukční hranice jejímu 1,5násobku, 3. redukční hranice 3násobku.
Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění činí:
- první redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu 1.552 Kč v roce 2025 a 1.633 Kč v roce 2026
- druhá redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 2.328 Kč v roce 2025 a 2.449 Kč v roce 2026
- třetí redukční hranice pro úpravu denního vyměřovacího základu činí 4.656 Kč v roce 2025 a 4.897 Kč v roce 2026
Redukční hranice pro účely nemocenského pojištění pro rok 2026 byly potvrzeny sdělením 397/2025 Sb.
Od
redukčních hranic pro účely nemocenského pojištění zákoník práce v §
192 odst. 2 odvozuje hodinové redukční hranice pro výpočet náhrady mzdy
při pracovní neschopnosti (denní redukční hranice pro nemocenské se
vynásobí koeficientem 0,175 a zaokrouhlí na haléře nahoru). Redukční
hranice pro výpočet náhrady mzdy v prvních 14 kalendářních dnech trvání pracovní neschopnosti pro rok 2026 činí:
- 1. hodinová redukční hranice 285,78 Kč
- 2. hodinová redukční hranice 428,58 Kč
- 3. hodinová redukční hranice 856,98 Kč.
Výše průměrné mzdy pro účely důchodového pojištění přímo ovlivňuje redukční hranice pro zápočet osobního vyměřovacího základu do výpočtového základu pro určení procentní výměry důchodu
- 44 % průměrné mzdy (1. redukční hranice) a 400 % průměrné mzdy (2.
redukční hranice); do první redukční hranice se částka neredukuje (započítává se plně),
zápočet mezi první a druhou redukční hranicí činí 26 % a k částce nad
druhou redukční hranicí se nepřihlíží.
Přehled redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro výpočet důchodu:
- 1. redukční hranice pro rok 2026 činí 21.546 Kč
- 2. redukční hranice pro rok 2026 činí 195.868 Kč