Pojistné z dohod o provedení práce od roku 2024

Od 1.1.2024 by mělo dojít ke změně koncepce účasti na nemocenském pojištění (a s ní spojeným odvodem pojistného na sociální pojištění)  u zaměstnanců činných na základě dohod o provedení práce. Koncepční změna je součástí  tzv. konsolidačního balíčku, které Poslanecká sněmovna začala projednávat ve třetím čtení 22. září. a ve schvalování bude pokračovat 27. září.

Současný limit nastavený jako měsíční příjem překračující fixně stanovenou částku 10.000 Kč má být navázán na vývoj průměrné mzdy. Především se však bude sčítat:

• příjem z dohod o provedení práce plynoucí od jednoho zaměstnavatele
• příjem z dohod o provedení práce plynoucí od všech zaměstnavatelů.

Podle výše průměrné mzdy pro rok 2024 by účast na nemocenském pojištění založil např.:

• příjem z jedné dohody o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosahuje měsíčně částky 10.500 Kč (podle současné úpravy zakládá účast na nemocenském pojištění až překročení limitu 10.000 Kč, podle nové úpravy má být rozhodující již dosažení limitu)

• příjem z několika dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele dosahuje měsíčně částky 10.500 Kč

• příjem z dohod o provedení práce od více zaměstnavatelů, pokud by bylo dosaženo měsíčně příjmu 17.500 Kč.

Novela zákoníku práce

Již od 1. října bude poměrně zásadním způsobem novelizován zákoník práce novelou č. 281/2023 Sb., která byla vyhlášena 19. září. Většina změn bude účinná hned od 1. října. Vládní předlohu, kterou Poslanecká sněmovna, schválila nejprve 28.6.2023 a po vrácení Senátem ji potvrdila 12.9.2023 komentuje MPSV ZDE a ZDE.

Tato zásadní novela zákoníku práce obsahuje např. změny právní úpravy dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, tzv. DPP (dohod o provedení práce) a DPČ (dohod o pracovní činnosti) jako např. povinnost předem rozvrhovat pracovní dobu, dodržovat nepřetržité odpočinky, poskytovat příplatky za víkendovou práci. S účinností od 1.1.2024 budou dohody zakládat nárok na dovolenou.

Novela také od 1. října zavádí např. pravidla pro výkon práce na dálku (home office).

Součástí novely je také změna zákona o daních z příjmů - náhrada za home office do výše stanovené prováděcí vyhláškou, která bude na základě novely vydána, nebude zdaněna. Předpokládaná výše této náhrady je 4,60 Kč/hod práce. 

Schvalování novely zákoníku práce bylo jedním z témat 89. dílu podcastu O daních ze dne 26.6.2023

Pojistné na důchodové pojištění u pracujících důchodců

Od 1.7.2023 MPSV původně navrhovalo koncepční změnu v odvodech pojistného na důchodové pojištění u poživatelů důchodů, a to jako součást novely zákona o sociálním zabezpečení. Od záměru zavést tuto změnu během roku 2023 však bylo upuštěno (viz tisková zpráva MPSV z 19.4.2023) a v průběhu roku 2023 k této změně nedojde.

To, že by pracující důchodci neplatili pojistné na důchodové pojištění, mělo být součástí tzv. důchodové reformy od 1.1.2024. Protože žádnou důchodovou reformu MPSV zatím nepředložilo (od 1.10.2023 sice byly přijaty dílčí změny zákona o důchodovém pojištění,  ale ty nelze považovat za žádnou reformu) a je tedy otázkou, zda vůbec zrušení odvodu pojistného pracujícími důchodci bude navrženo. 

Sleva na pojistném při zaměstnávání mladých zaměstnanců a při zkrácených úvazcích

Od 1.2.2023 mohou zaměstnavatelé (při splnění všech podmínek) uplatnit slevu na pojistném na sociální zabezpečení.

ČSSZ tuto novinku poměrně podrobně vysvětluje na svém webu - dříve zveřejněné informace k této novince byly doplněny o záznam webináře z 23.2.2023 a o odpovědi na nejčastější otázky.

Vláda 5.5.2023 předložila do Poslanecké sněmovny návrh zákona novelizujícího předpisy v oblasti správy a organizace sociálního zabezpečení - s účinností od 1.1.2024 má např. dojít k dílčím změnám slevy na pojistném při zaměstnávání mladých zaměstnanců a při zkrácených úvazcích.

Pokyn D-59

S použitím od zdaňovacího období roku 2023 byl vydán metodický pokyn k zákonu o daních z příjmů D-59, který nahradil pokyn D-22.

Do pokynu D-59 byl např. nově zařazen výklad k příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (výklad k § 6 odst. 9 písm. b) ZDP), a to jak k příspěvku peněžnímu (stravovací paušál), tak nepeněžnímu (stravenky) - podle tohoto výkladu lze daňový režim příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců použít i pro příspěvek poskytovaný jednateli, pokud mají stanovenou směnu odpovídající zákoníku práce.

Porovnání pokynu D-59 s pokynem D-22 je přístupné v rámci rozšířeného informačního servisu www.behounek.eu - v rámci něj získáte přístup také např. k příkladům k uplatnění zahraničního stravného či uplatnění daňového zvýhodnění na studující dítě