Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele a další novinky 2026

Zásadní koncepční novinkou roku 2026 je zavedení systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele - viz článek Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele. Legislativa upravující systém jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele byla završena vydáním prováděcího nařízení 417/2025 Sb. 

Součástí tzv. důchodové reformy (zákon č. 417/2024 Sb.) bylo zavedení slevy na pojistném na sociální zabezpečení ve výši 6,5 % vyměřovacího základu pro pracující důchodce, a to s účinností od 1.1.2025. 

Další změnou v rámci tzv. důchodové reformy bylo zavedení vyšší sazby pojistného pro zaměstnavatele, a to u zaměstnanců vykonávající práce v 4. kategorii rizikových prací. Na tuto změnu navazuje  povinnost zaměstnavatelů přispívat od 1.1.2026 zaměstnancům vykonávajícím práci v 3. kategorii rizikových prací na jejich doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění se státním příspěvkem.

Dohody o provedení práce a o pracovní činnosti

Od konce roku 2023 došlo k řadě zásadních změn dopadajících na zaměstnavatele využívajících dohod konaných mimo pracovní poměr, tedy dohod o provedení práce a dohod o pracovní činnosti.

Jednak se jednalo o změny v zákoníku práce, které přinesla tzv. transpoziční novela zákoníku práce již od 1.10.2023 (především oznamování rozvrhu směn a nárok na příplatky, přestávky v práci apod) resp. od 1.1.2024 (pokud jde o nárok na dovolenou) .

Další oblastí je hlášení všech dohod o provedení práce, které bylo spuštěno poprvé za období od 1.7.2024 a tato povinnost pokračuje i v roce 2025 a od roku 2026 bude součástí systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele. K oznamování dohod o provedení práce slouží formulář Výkaz příjmů pro DPP (VPDPP) dostupný ZDE - na uvedeném odkazu lze formulář vyplnit a případně jej následně i odeslat; tento formulář bude podáván naposledy za období 12/2025.

V rámci systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatele bude zavedena povinnost oznamovat také všechny dohody o pracovní činnosti.

Další oblastí jsou změny v účasti na nemocenském pojištění u dohod o provedení práce (a s tím související uplatnění srážkové daně) - do 31.12.2024 účast na nemocenském pojištění zakládalo překročení měsíčního příjmu ze všech dohod o provedení práce od jednoho zaměstnavatele 10.000 Kč; od 1.1.2025 účast na nemocenském pojištění zakládá dosažení měsíčního příjmu ze všech dohod o provedení práce od jednoho zaměstnavatele ve výši 25 % průměrné mzdy - v roce 2025 se jedná o dosažení měsíčního příjmu 11.500 Kč a v roce 2026 dosažení měsíčního příjmu 12.000 Kč (potvrzeno sdělením 396/2025 Sb.).

Nemá-li zaměstnanec podepsáno prohlášení k dani, tak do konce roku 2024  odměna z dohody o provedení práce podléhala srážkové dani,  pokud měsíční příjem nepřesahoval 10.000 Kč; v roce 2025 se srážková daň uplatňuje, pokud příjem z dohody o provedení práce nedosahuje 11.500 Kč měsíčně. V roce 2026 se srážková daň uplatňuje, pokud příjem z dohody o provedení práce nedosahuje 12.000 Kč měsíčně (není-li podepsáno prohlášení k dani).

Zaměstnanecké benefity a stravování zaměstnanců 

Ve zdanění nepeněžních zaměstnaneckých benefitů (např. poskytnutí rekreace, možnosti návštěvy sportovního zařízení, zvýhodněný lístek do divadla) došlo ke koncepčním změnám od 1.1.2024, když byl pro osvobození těchto benefitů zaveden limit ve výši poloviny průměrné mzdy - viz  metodická informace finanční správy z 22.12.2023.

Od 1.1.2025 byl limit poloviny průměrné mzdy uplatňovaný v roce 2024 pro všechny nepeněžní benefity dle § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů nahrazen:

• samostatným limitem ve výši 100 % průměrné mzdy (v roce 2025 tedy 46.557 Kč) pro "zdravotní benefity"
• a druhým samostatným limitem 50 % průměrné mzdy (v roce 2025 tedy 23.278,50 Kč) pro ostatní ("nezdravotní") benefity 

Na judikaturu ke zdanění zaměstnaneckých benefitů reaguje změna zákona o daních z příjmů od 1.1.2026 - viz informace finanční správy ze dne 15.9.2025.

Od roku 2024 došlo ke koncepční změně také ve zdanění příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, čímž se zabývá též výše uvedená metodická informace finanční správy ze dne 22.12.2023.  Pro rok 2025 limit příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců, který je osvobozen od daně, činí 123,90 Kč.

Novely zákoníku práce

Od 1. října 2023 byl poměrně zásadním způsobem novelizován zákoník práce novelou č. 281/2023 Sb. označovanou jako transpoziční novela. Většina změn nabyla účinnosti od 1.10.2023. Transpoziční novelu 281/2023 Sb. komentovalo MPSV ZDE, ZDE, ZDE a především ZDE.

V samém závěru roku 2023 byla přijata novela zákoníku práce předložená poslanci Jurečkou a Válkem týkající se rozvrhu práce zaměstnanců ve zdravotnictví - tato novela č. 413/2023 Sb. byla částečně účinná již od 28.12.2023.

Dalším zákonem č. 408/2023 Sb. (novela zákona o zaměstnanosti) byla od 1.1.2024 do zákoníku práce vložena úprava ručení za mzdy subdodavatelů ve stavebnictví dle § 324a zákoníku práce.

Zákoník práce byl dále novelizován s účinností od 1.8.2024, a to novelou zavádějící automatickou valorizaci minimální mzdy - viz článek Minimální mzda 2024. Součástí této novely dále je také zrušení zaručených mezd pro podnikatelskou sféru od 1.1.2025 a dále s účinností od 1.8.2024 několik důležitých změn jako je např. zrušení povinnosti vytvářet písemný plán dovolené. MPSV tuto novelu komentuje ZDE.

Důležité změny přináší tzv. "flexibilní" novela zákoníku práce účinná od 1.6.2025. Tuto tzv. flexi novelu komentuje MPSV ZDE.

Změnám v běhu výpovědní doby byla věnována pozornost v úvodu podcastu O daních ze dne 16.6.2025. Úvodní část tohoto podcastu se věnuje především povinnému příspěvku zaměstnavatele na penzijní produkty zaměstnanců vykonávajících rizikovou práci: 

Pokyn D-59

S použitím od zdaňovacího období roku 2023 byl vydán metodický pokyn k zákonu o daních z příjmů D-59, který nahradil pokyn D-22.

Do pokynu D-59 byl např. nově zařazen výklad k příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců (výklad k § 6 odst. 9 písm. b) ZDP), a to jak k příspěvku peněžnímu (stravovací paušál), tak nepeněžnímu (stravenky) - podle tohoto výkladu lze daňový režim příspěvku zaměstnavatele na stravování zaměstnanců použít i pro příspěvek poskytovaný jednateli, pokud mají stanovenou směnu odpovídající zákoníku práce.

Porovnání pokynu D-59 s pokynem D-22 je přístupné v rámci rozšířeného informačního servisu www.behounek.eu - v rámci něj získáte přístup také např. k příkladům k uplatnění zahraničního stravného či uplatnění daňového zvýhodnění na studující dítě